Rostliny

Flóru Českého ráje můžeme zhruba rozdělit podle geologického podloží na dvě odlišné skupiny, a to na druhy a společenstva acidofilní, vyskytující se na kyselých kvádrových pískovcích a na druhy a společenstva bazofilní, vyskytující se na vápnitých pískovcích, slínovcích a na vyvřelinách.

Český ráj je v závislosti na pestrosti biotopů velmi různorodý. U rybníku Žabakor, který se nachází v nadmořské výšce 235 m, jsou podmáčené louky a zbytky lužních lesů. Dále se přes reliktní bory skalních měst, podhorské a horské louky a bukové lesy dostáváme až na vrchol Kozákova s nadmořskou výškou 745 m.

Celkově bylo na území Českého ráje zatím zjištěno přibližně tisíc druhů vyšších rostlin. I přes velkou rozmanitost přírodních stanovišť jsou zde zastoupeny převážně druhy skalních měst a mokřadů. Druhovou pestrost organismů obohacují v severní části horské druhy a dále teplomilné druhy, které pronikají na území Českého ráje okrajově na jihu a jihozápadě. Nalezneme je také na sopečných vrcholech Mužský, Vyskeř a Trosky.

Mezi nejcennější území, nejen z hlediska botanického patří Podtrosecká údolí, která jsou ekosystémem rybníků a vodních toků, přilehlých mokřadních luk i skalních stěn, kde je možné se setkat s rozmanitostí biotopů a odpovídajících rostlinných druhů.

Louky

Luční společenstva se díky péči člověka vyvíjela v krajině Českého ráje po staletí. Louky jsou nejen stanovištěm vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů, ale také zdrojem léčivých bylin, potravy pro zvířata a chrání půdu před erozí. Naší povinností je louky chránit a vytvářet podmínky pro jejich obnovu a péči.

  • Květnaté louky poskytují kvalitní seno a svou vysokou pokryvností chrání půdu před větrnou a vodní erozí.
  • Louky jsou pro mnoho živočichů primárním životním prostředím. Většina druhů hmyzu je úzce specializovaná a ke svému životu potřebuje příslušné druhy rostlin a naopak rostliny potřebují své opylovače.
  • Louky značně zpomalují odtok vody z krajiny a výrazně zabraňují erozi, napomáhají retenci vody i její lepší akumulaci.

Luční společenstva se dělí podle toho, jaké druhy rostlin na nich rostou. Mezi zajímavé zástupce, které zde můžeme nalézt, patří například:

Mezofilní ovsíkové louky

Tyto druhově bohaté louky (až cca 50 druhů) se nacházejí na svazích, v blízkosti sídel, na živinami dobře zásobených půdách. Ovsíkové louky musí být zpravidla dvakrát ročně koseny a příležitostně i přepásány.

Vlhké bezkolencové louky

Luční porosty s bezkolencem se vyskytují na střídavě zamokřených půdách. Pokud louky nejsou alespoň jednou ročně koseny, zarůstají náletem dřevin.

Suché trávníky

Druhově bohaté louky s širokolistými bylinami rostou na jižních, teplých svazích, na půdách s obsahem vápníku. Vyskytují se na nich vzácné druhy rostlin. Louky je nutné alespoň jednou za dva roky pokosit nebo spást a zbavovat náletu dřevin.

Vlhké pcháčové louky

Vlhké až mokré louky rostou na podmáčených půdách v údolích potoků a na prameništích. V minulosti byly odvodňovány a likvidovány. Pcháčové louky se musí pravidelně kosit.

Lesy

V dávné minulosti, po ústupu posledního zalednění a před vznikem stálého osídlení, byl Český ráj územím pralesů. S osídlováním člověk postupně les kácel a krajinu změnil na mozaiku lesů, rybníků, luk a polí. Do poloviny 18. století se lesy obnovovaly samy přirozeným zmlazením, vyšší potřeba dřeva však vedla k rozsáhlejším těžbám a nutnosti umělého zalesňování. Problémem lesů v Českém ráji je jejich intenzívní obhospodařování a pozměněná druhová skladba. Přirozené lesy jsou zastoupeny na malých plochách. Jde o zbytky reliktních borů ve skalních městech, bučiny v údolí řeky Jizery, olšiny podél vodních toků a ojedinělé ostrůvky doubrav. Vzácně se tu nalézají i jiné typy lesních společenstev, např. dubohabřiny, suťové lesy a teplomilné doubravy.

Opomíjenou, avšak přirozenou součástí lesa, jsou vedle stojících živých stromů i stromy mrtvé a jejich padlé kmeny. Poskytují životní prostor pro mnoho živočichů a hub, bez kterých nemůže přirozený lesní ekosystém fungovat.

Vodní společenstva

Český ráj je v rámci regionu také významný podílem vodních a mokřadních biotopů. Základní charakter společenstev vodních rostlin je dán prouděním vody. Jiná společenstva rostlin vznikají v proudící vodě (řeky, potoky) a jiná ve stojatých vodách (tůně, rybníky, mokřady). Zvláštním typem společenstev vodních a vlhkomilných rostlin jsou rašeliniště a slatiny. K největším mokřadům patří rašeliniště Vidlák, kde roste také několik kriticky ohrožených druhů rostlin. Zajímavou rostlinou rybníků a tůní je bublinatka, která vyhledává stojaté vody bohatší na živiny. Jedná se o vodní hmyzožravou rostlinu dorůstající délky až 1,5 m. Na listech má plovací měchýřky uzpůsobené k lapání hmyzu.

Zvláště chráněné druhy rostlin

Pokud budete mít štěstí, můžete při toulkách Českým rájem nalézt až 45 druhů rostlin, které jsou ohrožené nebo vzácné a byly tedy vyhlášené za zvláště chráněné. Mezi tyto druhy patří například kriticky ohrožený hlízovec Loeselův, silně ohrožený vstavač kukačka, okrotice červená, ladoňka vídeňská, ohrožený ďáblík bahenní či žebratka bahenní.  

Ďáblík bahenní – calla palustris.
Hlízovec Loeselův – liparis loeselii.
Ladoňka vídeňská – scilla vindobonensis.
Louky v České ráji.
Okrotice červená – cephalanthera rubra.
Vstavač kukačka – orchis morio.
Žebratka bahenní – hottonia palustris.