Stavby a krajinný ráz

Každou krajinu můžeme definovat pomocí její přírodní, kulturní a historické charakteristiky. Má svůj charakteristický krajinný ráz. Ten je v různých oblastech různě výrazný a různě čitelný, je dán specifickými rysy a znaky, které vytvářejí rázovitost krajiny - tzn. její odlišnost a jedinečnost. Můžeme ho též nazvat jakýmsi „charakterem krajiny“, který je vyjádřený především morfologií terénu, charakterem vodních toků a ploch, vegetačního krytu a osídlení.

Krajinný ráz je chráněn před činnostmi, které mohou jeho estetickou a přírodní hodnotu snížit. Tato ochrana se uplatňuje na celém území České republiky, ale zvýšená pozornost je krajinnému rázu věnována v chráněných krajinných oblastech, kde patří zachování harmonického obrazu kulturní krajiny a omezení případných rušivých vlivů k hlavním předmětům ochrany.

Ochrana krajinného rázu, která je poskytována přírodní, kulturní a historické charakteristice místa či oblasti, je ochranou harmonické shody přírodních a kulturních prvků a struktur. Krajinný ráz je chráněn před zásahy, které představují změnu celkového vzhledu krajiny, viditelné přetvoření obrazu krajiny nebo její dílčí scenérie, narušení vzhledové harmonie, resp. narušení přirozených, ustálených vztahů v daném území, degradaci významu a čitelnosti některých charakteristických znaků krajiny, nebo dokonce jejich destrukci.

NPP Suché skály (foto: Správa CHKO Český ráj)
roubenka v Besedicích (foto: Správa CHKO Český ráj)
rybník, stavby, skály (foto: Správa CHKO Český ráj)

Zásady výstavby v CHKO

Správa CHKO Český ráj při formulování zásad výstavby na území CHKO vychází z koncepčního dokumentu Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Český ráj (Ing. arch. Simona Vondráčková, Ph.D., 2021).

Urbanistické limity    

Urbanistické limity jsou určující pro umisťování nových staveb. Jedná se především o vztahy k okolní krajině (hranám, depresím, horizontům, průhledům, krajinným dominantám) a okolním stavbám (vzdálenost, orientace, stavební čára, dispozice v rámci souboru staveb). Je nutno vycházet ze situace v místě a jednotlivého záměru, zda jde o nový solitérní objekt, nebo o doplnění například zemědělské usedlosti. Zástavba by neměla být zahušťována nad míru v kraji obvyklou a naopak by neměly vznikat v krajině nové osady či samoty.

Objemové limity

Mezi objemové limity patří především podlažnost a výška hřebene stavby vůči ostatním stavbám, poměry šířky k délce a šířky k výšce, dále výška okapní hrany nad terénem a sklon střechy. Výchozím měřítkem pro stavbu jsou stavby stejného nebo podobného způsobu užívání v jejím nejbližším okolí pokud se nejedná o stavby architektonicky problematické. Stavba svým objemem musí respektovat okolní tradiční zástavbu.

Pro celé území CHKO Český ráj obecně platí tyto limity:

  • půdorys tvaru obdélníku, "T", "L", s poměrem stran zpravidla větším než 5:3
  • šířka štítové stěny respektující šířku okolní zástavby (6 m - 8,5) – dle charakteru okolních staveb
  • sedlová střech
  • sklon střechy v rozmezí 40 - 45°
  • orientace hřebene rovnoběžně s podélnou stranou domu
  • výška hřebene a okapu respektující výšku okolní zástavby (převážně nepřesahující cca 7,0 m)
  • podlažnost - přízemí + podkroví

Architektonické limity

Architektonické limity jsou dány architektonickou návazností na okolní objekty. Objektem, případně objekty, oproti kterým bude stavba posuzována, bude zachovalý objekt historické hodnoty, lidová stavba nebo slohový objekt, zvlášť pokud se jedná o objekt typický v oblasti. U rekonstrukcí se návrh posuzuje i vůči původnímu stavu. Podle zón a okolní zástavby budou diferencovány požadavky na celkové architektonické ztvárnění.

Doporučení k architektonickému ztvárnění objektů

Údaje v této části se týkají obytných objektů. U objektů s jinou funkcí je vhodné vycházet z charakteru zástavby obdobného typu, zejména hospodářských objektů, nejsou-li to objekty esteticky poškozující sídlo či krajinu. Vždy je nutné vycházet z konkrétního místa. Pro celé území CHKO jsou obecně platné následující znaky architektonického ztvárnění objektů:

  •  umístění vstupu do domu musí respektovat tradiční orientaci vstupu z delší části objektu,
  • stavbu nasadit na terén nízkým soklem, jeho výška nepřesáhne 0,5 m nad terén (ve svažitém terénu platí tato limitní hodnota vztažena k nejnižší části soklu); polozapuštěné suterény, které se navenek projevují zvýšením soklu, nejsou pro krajinu Českého ráje typické a jsou pro venkovskou výstavbu nepřípustné,
  • štítová stěna má u přízemních objektů tvar ležatého obdélníku, výška nadezdívky u přízemních objektů nepřesáhne 0,9 m k pozednici (u nadkrokevní izolace, bude tato výška snížena o 0,2 m); u patrových domů je nadezdívka cizím prvkem a neměla by se vůbec objevit; okna umísťovat symetricky, při asymetrickém nasazení střechy se tato asymetrie projevuje i v samotném štítu; u zděných staveb štít opticky oddělit od přízemí resp. patra, u tradičních vesnických staveb např. prkenným bedněním případně profilací omítky,
  • balkony a lodžie jsou atypickým prvkem v Českém ráji, na stavbách lidové architektury se objevují pouze pavlače; tento motiv je možné použít v místech, kde se pavlače vyskytují  tzn. v oblastech Maloskalska, Podvyskeřska-Podtrosecka, Sobotecka a Žďárska.
  • hlavní okna obdélná, osazovaná na výšku, dělená, s poměrem stran cca 2:3 až 4:5, šířka oken typická pro oblast Českého ráje se pohybuje v rozmezí 0,7 až 1,2 m; velikost oken ve štítové stěně se směrem vzhůru zmenšuje, pouze v oblasti Žďárska se u patrových domů objevuje shodná velikost i členění oken přízemí a patra; plocha stěny venkovského domu vždy výrazně přesahuje nad plochou oken; počet oken ve štítové stěně se v oblastech Maloskalska a Podkozákovska pohybuje mezi 2 až 4, na Jičínsku a Sobotecku, v oblastech Branžežska, Žďárska, Turnovska a Podvyskeřska-Podtrosecka jsou většinou 2, u širších objektů 3
  • vikýř umísťovat s ohledem na historickou zástavbu jako součást vstupního rizalitu nebo nad vstupem
  • prvky v oblasti Českého ráje netypické, jako jsou francouzská okna, velké prosklené plochy, střešní okna, je možné realizovat při dodržení zásad o převaze plochy stěny nad plochou okna, užití francouzských oken pouze na okapních stranách domů aby nedocházelo k narušení uspořádání štítových stěn; větší počty vikýřů je třeba situovat do uzavřených dvorů, aby jimi nebyly narušeny souvislé plochy střech
  • použití nadkrokevní izolace je možné v případě snížení půdní nadezdívky o 0,2 m, vnější architektonické ztvárnění objektu nesmí narušovat výška skladby střechy a musí být zachován tradiční vzhled zastřešení
  • pro vnější povrchové úpravy obvodových stěn používat tradiční prvky, jakými jsou hladké omítky, dřevěné obklady, vlastní trámy roubení, kamenné prvky výhradně pískovcové; případné obklady musí svým rastrem odpovídat proporcím stavby
  • pultové střechy se vyskytují pouze výjimečně na doplňkových stavbách, kdy jsou tyto přistavěny k hlavnímu objektu (stodole); v obdobných případech je možné takové střechy použít
  • střešní krytina – materiál musí být v matném nelesklém provedení, který je v souladu s okolními stavbami; vhodné jsou pálené tašky, vláknocementové šablony, dřevěný, plastový případně živičný šindel; hmota střechy musí být v souladu s hmotou celé stavby, v případě masivních betonových tašek nebo vlnitých plechů je tato harmonie často narušena
  • komín umístěn v blízkosti hřebene střechy, mimo obvodové zdi. Z hlediska jeho umisťování na stavbách je nevhodná poloha u okapní hrany střechy a u štítu

Formulář žádosti

  • žádost o vydání závazného stanoviska / o vyjádření / o předběžnou informaci (zadost_stavby.rtf)