Netopýři sečteni

​​​​​​​Dominantním druhem sčítání je vrápenec malý (kriticky ohrožený druh). V 50. a 60. letech minulého století patřil k nejhojnějším druhům, nicméně už v 70. letech jeho počty dramaticky poklesly. Příčin bylo vícero, ale za nejzásadnější lze označit silnou chemizaci zemědělství a ničení zimovišť a letních kolonií. Po výrazném omezení používání některých chemických přípravků a zabezpečení zimovišť dochází od 90. let 20. století ke vzestupu jeho početnosti.

V Českém ráji se každou zimu kontroluje přibližně 25 lokalit, jako jsou malé jeskyně, kde uvidíme třeba jen jednoho netopýra, velké jeskyně se stovkami jedinců či sklepní prostory hradů a zámků.

Netopýři mají zajímavý roční cyklus, který je v zimě přivádí na tzv. zimoviště, jimiž jsou nejčastěji jeskyně, štoly a výjimečně i sklepy lidských obydlí. Tato místa nejsou vybírána náhodou, je to především z důvodu stálé (nízké) teploty prostředí, která umožňuje netopýrům hibernaci, kdy se výrazně snižuje jejich tělesná teplota, a zpomalují se všechny životní procesy. Při prudkých změnách počasí (oteplení) dochází k probuzení a nastartování metabolismu, které často vede k úhynu probuzených jedinců. Bohužel jedna z příčin ukončení hibernace je i rozdělávání ohňů pod skalními převisy, v horším případě v jeskyních. A to je i důvod, proč jsou některá zimoviště cíleně znepřístupněna. Přibližně od května do července pak tvoří tzv. letní kolonie (např. na půdách hradů, zámků, kostelů a dalších objektů), kde se rodí mláďata.

Sčítání zimujících netopýrů provádí pro Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) odborníci z řad České společnost pro ochranu netopýrů (ČESON).