Půdy v CHKO Brdy jsou podmíněny zejména geologickým substrátem, který je v drtivé většině území na živiny velmi chudý.

Čtvrtohorní pokryvy jsou v Brdech v naprosté většině vyvinuty jako svahoviny s vysokým podílem kamenité sutě, která se hromadila a hromadí pod skalními výchozy a tvoří tak pro Brdy typické droliny s volnými meziprostory. V příznivějším terénu dochází k akumulaci jemných složek a utváří se půdy.

 Svahovina v PR Na skalách, foto: Běla Komancová
 Svahovina na Vystrkově, foto: Běla Komancová

Na kambrických slepencích a podobných horninách se vyvíjí chudé hnědé půdy označitelné jako oligotrofní kambizemě (dystrické). Na úživnějších horninách (např. jinecké břidlice) se vyvíjí kambizemě hlubší s neutrální reakcí. Na silně podmáčených místech a v zamokřených sníženinách se tvoří humusové podzoly, které postupně rašeliní. Na vlhkých místech bez tvorby rašeliny se vyskytují oglejené půdy, tzv. pseudogleje. I typy poněkud hlubších půd obsahují velké množství skeletu.

Fluviální uloženiny potočních niv se na území chráněné krajinné oblasti tvoří velmi vzácně, neboť většina vodních toků Brd nevytváří klasickou nivu. Množství unášených jemnozrnných částic vodou je při zvýšeném průtoku velmi malé, takže nedochází k tvorbě hlinitých usazenin. Pokud je niva tvořena balvanitými sutěmi, pak se v případě vyšších průtoků potok rozlije do více paralelních proudů, nedochází k meandraci a údolí vodního toku pak má spíše charakter rokle. Toto je pro Brdy zcela typické. Jediná místa, kde se utváří plošší dostatečně široké nivy jsou potok Bradava či Mítovský potok. V bezprostřední blízkosti chráněné krajinné oblasti je to pak průlomové údolí Litavky.