Májové Padrtě

V jeho severovýchodní části (v oblasti bývalé Zaběhlé) najdeme rašeliniště, smilkové a střídavě vlhké trávníky, v menší míře i vřesoviště. Většina těchto ploch byla udržována zásahy člověka a bez nich by podlehla sukcesi – přirozenému zarůstání agresivnějšími bylinami a postupně i dřevinami. 　

Proto se na Padrti stejně jako v předchozích letech pase stádo krav, které má důležitý úkol: udržet cennou vegetaci a krajinný ráz Padrtí tak, jak je známe. Krávy slouží nejen jako „sekačky“, ale zároveň i narušují kopyty povrch půdy. To umožní uchytit se i semenáčkům méně konkurenčně zdatných rostlin, které ke svému klíčení potřebují mezery v porostu. Dobytek nepase celou plochu najednou, ale postupně se přesouvá v oplůtkách, což zaručí rovnoměrné spasení porostu a zároveň umožňuje regulovat intenzitu pastvy podle potřeb konkrétních rostlin.　

A co nám tu zrovna kvete? Padrťská enkláva je jedním z mála míst, kde v Brdech najdeme kociánek dvoudomý, vzácný a ustupující druh světlých lesů a pastvin. „Dvoudomý“ se jmenuje proto, že pohlavní orgány nenajdeme v květech společně, jak je u rostlin obvyklejší, ale rostliny se dělí na bílé „kluky“ a růžové „holky“.　

Dalším ohroženým druhem, který je však pro svou relativní hojnost v této oblasti místními botaniky přezdíván „brdská pampeliška“, je hadí mord nízký. Jeho výrazné žluté květy by se snad daly zaměnit s pampeliškou, nebo možná i vzácnější prhou arnikou. Dá se však snadno poznat podle podlouhlých špičatých listů, podobných jitroceli.