Aby z naší krajiny definitivně nezmizel, byl pro hvozdík písečný český před 14 lety připraven záchranný program. Za tu dobu se počet hvozdíků na Klenči více než zpětinásobil. 

„Hvozdík potřebuje poměrně specifické podmínky. Vyhovují mu nezastíněné písčité plochy, které ale z naší krajiny skoro zmizely. Dříve jejich zarůstání bránila pastva a občasné vypalování, postupně ale zarostly trávou a náletem, nebo byly zalesněny akátem či borovicí. Součástí záchranného programu tedy je obnova právě takového prostředí,“ vysvětluje Petr Vít z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program pro hvozdík písečný koordinuje. 

Za 14 let, kdy záchranný program běží, byl čtyřikrát na větších plochách stržen drn s humusovým horizontem a odkrylo se tak štěrkopískové podloží. To je prostředí, které hvozdíku nejvíce vyhovuje. Volná písečná plocha bez konkurence dalších druhů rostlin umožňuje semenům hvozdíků vyklíčit a jejich semenáčkům uchytit se. Stržení drnu se několikrát doplňovalo výsevem semen hvozdíků přímo z lokality. Práce na Klenči neprospívají jen hvozdíku písečnému českému, ale i četným druhům hmyzu, který v intenzivně obhospodařované krajině nemá vhodné podmínky.

„V uplynulých dnech jsme na Klenči pracovali s ručním rotavátorem. Ten dokáže narušit svrchní část povrchu půdy tak, že odstraní odumřelé části rostlin, mech a lišejníky, které se pak musí vyhrabat hráběmi a odvézt z písčiny. Využili jsme na to finance získané od respondentů dotazníkového šetření. Mám radost, že lidé jsou na záchranu této jedinečné rostliny ochotni přispět i z vlastní kapsy,“ popisuje Jiří Bělohoubek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

Poznámky:

[1] Péče o lokalitu hvozdíku se letos mohla rozšířit díky daru od Ústavu výzkumu globální změny – Czechglobe. V rámci řešení projektu Strategie AV 21 Záchrana a obnova krajiny (řešitelkou programu Ekosystémové služby obnovené krajiny je Mgr. Davina Vačkářová, PhD.) bylo začátkem roku 2022 provedeno dotazníkové šetření zkoumající postoje populace České republiky k obnově degradovaných ekosystémů. Jeho součástí byl výběrový ekonomický experiment, který zkoumal „ochotu platit“ za různé typy obnovy krajiny a ekosystémů. Každý z vybraných účastníků mohl rozdělit částku 800 Kč. V různých typech ekosystémů byl na výběr přírodní či technický typ obnovy a zaměření na biodiverzitu nebo přínosy lidem. Takto získané prostředky (více než 80 tisíc Kč)  byly následně převedeny jako dar Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR k využití ke skutečné obnově a managementu ekosystémů. Prostředky byly využity právě na rozšíření obnovy degradovaných ploch pomocí rotavátoru a jejich navrácení do původního, pro hvozdík vhodného, stavu. 

2] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v současné době koordinuje 12 záchranných programů pro vzácné druhy rostlin a živočichů (více na http://www.zachranneprogramy.cz).  

foto: Barbora Čepelová, Petr Vít